Přeskočit na obsah
Kyberprůvodce

Úvod › Legislativa

Režim nižších a vyšších povinností – v čem se liší

Zákon o kybernetické bezpečnosti rozděluje poskytovatele regulovaných služeb do dvou režimů. Vysvětlujeme, jak se určuje zařazení a jak se liší bezpečnostní opatření a hlášení incidentů.

Redakce Kyberprůvodce · publikováno · aktualizováno · fakta ověřena 17. 11. 2026

Proč dva režimy

Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, nepožaduje po všech poskytovatelích regulovaných služeb totéž. Rozsah povinností odstupňoval podle významu poskytovatele. Podle § 8 odst. 1 zákona je v režimu vyšších povinností ten poskytovatel regulované služby, který je z důvodu své velikosti, počtu uživatelů, geografického rozšíření služby, dopadu na fungování odvětví nebo jiného poskytovatele nebo rizikovosti provozu značně ekonomicky, společensky nebo bezpečnostně významný pro Českou republiku. Všichni ostatní poskytovatelé regulovaných služeb jsou v režimu nižších povinností.

Jak zjistíte, do kterého režimu patříte

Rozdělení poskytovatelů do režimů stanoví vyhláška č. 408/2025 Sb., o regulovaných službách (§ 8 odst. 2 zákona). V její příloze je u jednotlivých služeb uvedeno, kterému režimu odpovídají. Příklady z přílohy:

  • veřejná správa (bod 1.1) – kraj a hlavní město Praha jsou v režimu vyšších povinností, obec s rozšířenou působností a městské části Praha 1 až 22 v režimu nižších povinností,
  • zdravotnictví (bod 18.1) – poskytovatel zdravotní péče, který je velkým podnikem, je v režimu vyšších povinností, poskytovatel, který je středním podnikem, v režimu nižších povinností.

Pokud je služba registrována na základě zvláštních podmínek podle § 5 zákona, je její poskytovatel vždy v režimu vyšších povinností (§ 8 odst. 3). Změny služby, které mohou vést ke změně režimu, je třeba hlásit NÚKIB do 60 dnů (§ 9 odst. 1).

Rozdíl v bezpečnostních opatřeních

Výčet bezpečnostních opatření obsahuje § 14 zákona, jejich obsah upravují prováděcí vyhlášky.

Režim vyšších povinností

Podle § 14 odst. 1 zákona zahrnuje 14 organizačních opatření (například systém řízení bezpečnosti informací, řízení rizik, řízení dodavatelů, řízení změn nebo provádění auditu kybernetické bezpečnosti) a 11 technických opatření (například detekce a vyhodnocování kybernetických bezpečnostních událostí, zaznamenávání událostí nebo zabezpečení průmyslových a řídicích technických aktiv). Podrobnosti stanoví vyhláška č. 409/2025 Sb.

Režim nižších povinností

Podle § 14 odst. 2 zákona jde o 13 opatření: systém zajišťování minimální kybernetické bezpečnosti, požadavky na vrcholné vedení, řízení aktiv, řízení rizik, bezpečnost lidských zdrojů, řízení kontinuity činností, řízení přístupu, řízení identit a jejich oprávnění, detekce a zaznamenávání kybernetických bezpečnostních událostí, řešení kybernetických bezpečnostních incidentů, bezpečnost komunikačních sítí, aplikační bezpečnost a kryptografické algoritmy. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 410/2025 Sb.

Vyhláška č. 410/2025 Sb. v § 3 odst. 2 vyžaduje mimo jiné přehled bezpečnostních opatření (zavedených, plánovaných i nezavedených s odůvodněním), jeho aktualizaci alespoň jednou ročně a uchovávání přehledů alespoň po dobu 4 let. Vrcholné vedení podle § 4 písm. a) téže vyhlášky určí osobu pověřenou kybernetickou bezpečností.

Rozdíl v hlášení incidentů

Režim vyšších povinností Režim nižších povinností
Komu hlásí NÚKIB (§ 15 odst. 1) Národnímu CERT (§ 15 odst. 2)
Co hlásí incidenty, které se projevily ve stanoveném rozsahu, mají původ v kybernetickém prostoru a nelze u nich vyloučit úmyslné zavinění totéž, ale jen incidenty s významným dopadem na poskytování regulované služby
Prvotní hlášení do 24 hodin od zjištění (§ 16 odst. 1) do 24 hodin od zjištění (§ 16 odst. 1)

Významný dopad má podle § 15 odst. 3 zákona incident, který poskytovateli způsobil nebo může způsobit závažné provozní narušení služeb nebo finanční ztráty, nebo který způsobil nebo může způsobit jiným osobám značnou újmu.

Co mají oba režimy společné

  • lhůta 1 rok od doručení rozhodnutí o registraci pro zavedení bezpečnostních opatření (§ 13 odst. 4) a pro zahájení hlášení incidentů (§ 15 odst. 4),
  • odpovědnost vrcholného vedení (§ 4 vyhlášky č. 409/2025 Sb. a § 4 vyhlášky č. 410/2025 Sb.),
  • povinnost promítnout bezpečnostní požadavky do smluv s dodavateli, kteří opatření zajišťují (§ 13 odst. 5 zákona).

Shrnutí

Režim nižších povinností představuje základní, ale stále závaznou úroveň zabezpečení. Režim vyšších povinností vyžaduje ucelený systém řízení bezpečnosti informací. Zařazení vždy ověřte v příloze vyhlášky č. 408/2025 Sb.

Zdroje

  1. Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (zakonyprolidi.cz)
  2. Vyhláška č. 408/2025 Sb., o regulovaných službách (zakonyprolidi.cz)
  3. Vyhláška č. 409/2025 Sb. – režim vyšších povinností (zakonyprolidi.cz)
  4. Vyhláška č. 410/2025 Sb. – režim nižších povinností (zakonyprolidi.cz)

Štítky: režim nižších povinností režim vyšších povinností bezpečnostní opatření vyhláška č. 409/2025 Sb. vyhláška č. 410/2025 Sb.

Našli jste chybu? Napište nám na info@kyberpruvodce.cz. Redakční zásady